Chelsey de La Vallois
Věk: 18
Okupace: Lékařství
Země původu: Francie
Národnost: Francouzská

Enhancementy
Primární: Regererace dotekem (1. úroveň)

Sekundární: Telepatie (úroveň x)

Povaha

Chelsey, jak se může zdát, už od pohledu vypadá poměrně nevinně a dá se říct, že svým způsobem taková je. Snaží se být milá skoro ke každému, kdo se jí zamlouvá. Může se zdát, že by snad neublížila ani mouše, ale opak je pravdou. Díky svému bratrovi se umí bránit, jak slovně tak i fyzicky, což využívá málokdy, protože se jí možnost někomu ubližovat nikdy moc nelíbila. Často jí víc záleží na dobru ostatních, než na tom vlastním . Umí být až přehnaně citlivá na svůj vzhled, jelikož dřív nevypadala tak jako dnes. Jo pořád byla roztomilá a pro rodiče to nejhezčí co kdy viděli, ale no jak to říct, slovním spojením malý vepřík by jste jí dřív nazývali pořád. Cizí lidi si moc nepouští k tělu, nechce aby jí někdo ublížil a ona by pak byla příliš zranitelná. Co se dětí týče má je ráda, kolikrát jí příjdou chytřejší než kdejací dospělí a to je co říct. Nad spoustou věcí až moc přemýšlí a skoro na všem hledá nějaký problém, to se týká i lidí nebo jen složitých situací se kterýma se snaží vypořádat. Spoustu času tráví při získávání vědomostí a kreslení, při obou těchto činností dokáže nevnímat své okolí. Plavání je její nejmilejší činnosti. Paradox na plavání je, že se má strach z toho, že se utopí..snaží se to každou chvílí překonat. 

Minulost

Narodila se o měsíc dřív než měla a byla několik dní v nemocnici, kvůli své velikosti, jelikož vážila méně než měla. Tím se jí dostávalo pozornosti od jejího narození a nikdy jí nikdo nenechával osamotě. Pro jistotu, aby se jí nic nestalo. Její rodiče nikdy neměli moc času na ní, cestovali a tak jí měli na starost její sourozenci, dvojčata, Charlotte a Christophe. Malá holčička, s culíky, velkou hlavou a obrovskými brýlemi. To asi není ten nejlepší popis někoho, kdo má bohaté rodiče. Pro všechny vrstevníky byla jednoduše podivín, co se mimo školu věnoval spoustě kroužkům a nadstandartním činnostem než. Neměla nikdy moc blízkých kamarádů, jelikož když si je udělala, vždy jí zradili, tak tomu bylo v době, kdy byla ještě dítětem. Jenže z holčičky vyrostla žena, na svůj věk až příliš chytrá, rodiče tím také nepřekvapil její zájem o medicínu, ba naopak. Podporovali ji v jejím rozhodnutí. Ani netušila jak se vlastně dostala na tuhle misi, ve svém věku. Možná za to mohl právě vliv rodičů, nebo její nadprůměrné nadání a potenciál. Kdo ví.